|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Identifikace bodových zdrojů znečištění povrchových vod a jejich kvantifikace na vybraných povodích na Šumavě
TOMKOVÁ, Zdeňka
Během roku 2009 probíhalo hodnocení chemismu povrchových vod u tří malých povodí na Šumavě v oblasti Svatotomášské hornatiny, a sice Bukového (lesy), Mlýnského (polo-intenzivní odvodněná pastvina, část obce Pasečná) a Horského potoka (mokřady, lesy, kosené louky, část obce Svatý Tomáš). Snahou bylo zmapovat tři hlavní období v průběhu roku. Jarní odběr (12. květen) by měl ilustrovat začátek vegetačního období s vyššími průtoky vody. Letní odběr (21. červenec) je v období na vrcholu vegetační a turistické sezóny, sezónních prací v lese a především v zemědělství (pastva a kosení luk). Poslední odběr (21. říjen) reprezentuje období na konci vegetační sezóny, zpravidla s nejnižšími průtoky v korytě toku, konec turistické sezóny a ukončení celoplošné pastvy. Již v průběhu terénního šetření spojeného s odběrem vzorků a měřením vodivosti byly zjištěny některé přítoky se zvýšenou koncentrací rozpuštěných látek ve vodě. Zatímco na Bukovém potoce, jak se předpokládalo, se tyto přítoky víceméně nevyskytovaly, na Horském potoce se poměrně nečekaně, zato výrazně, projevily hned v pramenné oblasti. Na Mlýnském potoce se vyšší koncentrace rozpuštěných látek ve vodě vyskytovaly vzhledem k odvodnění a celoplošné pastvě dobytka dle předpokladu po celém povodí. Jednoleté sledování prokázalo výhodu hodnocení kvality vody jednoduchým měřením vodivosti přímo v terénu. Vysoké vodivosti vody na přítocích v terénu byly následně potvrzeny laboratorním rozborem na vybrané ionty. Na základě identifikace bodových zdrojů znečištění bylo navrženo doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
host ::
RSS.